Hyperpigmentace je vyšší tvorba pigmentace v kůži určité oblasti. Pokožka je na různých místech různě zabarvená a hyperpigmentace jednoduše znamená, že v určité partii je oproti normálu zabarvení tmavší. To může být způsobeno větší expozicí UVA a UVB záření, jizvami po akné, pigmentovými skvrnami a hormonálními změnami.

Jaké typy pigmentových skvrn se na pleti vyskytují? Mají stejnou příčinu?

Na pleti se mohou objevit různé, jinak zbarvené skvrny. Původcem zabarvení naší pleti je melanin. Ten způsobuje i tmavší skvrny. Každá z nejběžnější pigmentových skvrn má různé faktory vzniku.

• hyperpigmentace způsobená expozicí UV záření, známá také jako „stařecké skvrny“ nebo pigmentové skvrny, vzniká působením paprsků UV záření na kůži. Tím dochází ke stimulaci činnosti vnitřních buněk kůže, tzv. melanocytů, což spouští tyrosinázu a nadměrnou produkci pigmentu. V průběhu času se pak vytvoří tyto tmavé skvrny.

• hyperpigmentace jako důsledek jizev, infekcí nebo jiného podráždění. K tvorbě tmavých skvrn mohou vést různé formy podráždění, jako je přehnané čištění pleti, řezné rány, škrábance a poranění, alergické reakce, kožní infekce a zvláště jizvy po akné.

• melasma, známá také jako chloasma, se u žen nad dvacet let věku objevuje symetricky nad horním rtem, na tvářích a spodní části brady. Obecně panuje domněnka, že ji způsobují hormonální změny a zhoršuje UV záření. Jeden z jejích typů se objevuje pouze u těhotných žen nebo žen užívajících antikoncepci nebo jiné léky, ovlivňující hormony. V tomto případě skvrny většinou mizí po skončení těhotenství nebo poté, co žena přestane brát dané léky.

• dědičné pihy jsou malé vrozené skvrnky. Začínají se objevovat kolem tří let věku, nejvíce pak v období puberty. Po dosažení věku třiceti let se již více méně nemění, popř. trochu zesvětlí. Vztah pih a UV záření je zatím nejasný. Lidé se světlou pletí, zrzavými a blond vlasy,  nebo modrýma očima jsou k tvorbě pih náchylnější.

Jak v naší kůži  melanin působí?

Melanin je tmavý pigment, který kůže produkuje jako reakci na útoky vnějšího prostředí, např. UV záření, infekce, alergické reakce a poranění. Melanin vytváří specializované buňky ve vrchní vrstvě kůže produkující pigment, nazývané melanocyty, které jsou charakteristické malými výběžky jako chobotnice. Každý z těchto výběžků se za účelem distribuce melaninu dotýká mnoha obyčejných epidermálních buněk, keratinocytů.

Jakmile je kůže poškozena, spustí obrannou reakci. Ta vyšle signály melanocytům, které začnou reagovat ochrannými opatřeními. Výsledkem je, že melanocyty uvolňují melanin, který se probojuje vzhůru a uzavře svrchní část jádra kožní buňky. Jestliže je melanin kontinuálně a nerovnoměrně dodáván pokožce i poté, kdy počáteční poškození odezní, vytvoří se z tmavých a jinak zbarvených míst na povrchu kůže hyperpigmentace.

Lze regulovat či eliminovat všechny druhy pigmentace?

Můžeme zmírňovat tmavé skvrny způsobené melazmou, chlorazmou a hyperpigmentací vyvolanou UV zářením. Rovněž také tmavé skvrny, které jsou výsledkem jizev, alergických reakcí, infekcí nebo jiného podráždění způsobeného přípravky péče o pleť pro lokální aplikaci. U dědičných skvrn to však nedokážeme.

Kdo je ke zvýšené pigmentaci náchylnější?

Obecně platí, že typy pleti, které mají ze své podstaty více melaninu, nebo u nichž melanin snadněji spustí reakci, jsou vystaveny většímu riziku nerovnoměrného zabarvení. Nicméně k abnormální pigmentaci může být náchylný každý člověk. Typ abnormální pigmentace závisí na přirozeném tónu pleti. Obsahuje-li vaše kůže více melaninu, je pravděpodobnější, že při podráždění nebo po jizvách způsobených akné se vám tmavé skvrny vyvinou. Pokud máte světlejší pleť, pak tmavé skvrny vzniknou tam, kde pleť poškodilo slunění. Tmavé skvrny se u pleti Asijského typu vyvíjí rychleji než u bělošského.

V minulosti byla pigmentace zásadním problémem především v Asii. V současnosti se s ní potýká široká populace po celém světě, včetně  Latinské Ameriky, Středního východu a Jižní Afriky. I přestože nebělošský typ pleti čelí vyššímu riziku určitých druhů hyperpigmentace, k tvorbě pigmentových skvrn a dalších abnormalit pigmentace je náchylná rovněž  pleť bělošského typu. Výskyt těchto obtíží je tak u lidí tohoto typu pleti stále častější.

Jak hyperpigmentace působí na ženy různých etnik?

U bělošského typu pleti se hyperpigmentace projevuje na místech poškozených působením slunce jako pigmentové skvrny, což je často doprovázeno tvorbou vrásek. U afroamerického vzniká hyperpigmentace často na místech jizev po akné. U asijského se pigmentové skvrny projevují dříve než u žen bělošského typu a ne vždy je doprovází tvorba vrásek. A u hispánského typu se na pleti projevují shluky melaninu, které nazývají „mancha“.

Proč se kosmetický průmysl na hyperpigmentaci stále více zaměřuje?

Především proto, že viníkem číslo jedna je   sluneční záření. A to, přestože, hyperpigmentace má i řadu dalších příčin. Lidé, kteří se v mládí hodně opalovali, nyní pozorují důsledky, v podobě pigmentových skvrn, kterých se snaží se zbavit. Na slunění a opalování se dnes nahlíží také z jiného úhlu. Moderní je mít zářivou, čistou pleť a na takové pleti jsou pigmentové skvrny daleko více patrné. A navíc máme již k dispozici technologii, která skutečně věci mění.

Existují nějaké metody pro lokální řešení hyperpigmentace?

Takovým „zlatým standardem“ ve způsobech léčení je podle odborníků z lékařských kruhů 4% hydrochinon, který je ovšem pouze na lékařský předpis. K alternativním účinným prostředkům pro lokální aplikaci patří kosmetické produkty obsahující silné antioxidanty, které pomáhají vyrovnávat tón pleti. 

Jakým způsobem dokáží některé antioxidanty bojovat s hyperpigmentací?

Vědci připouštějí, že základní reakcí pro tvorbu melaninu je oxidační reakce. Při té se bezbarvé živiny mění na zbarvený pigment zvaný melanin. Celý tento sled reakcí umožňuje enzym tyrosináza. Určité velmi účinné antioxidanty jsou však schopné takové oxidační reakci čelit.

Mnohé extrakty z rostlin obsahují antioxidanty. Hlavně polyfenoly, které zahrnují vitamín E, C a kyselinu ferulovou. Jedná se především o proanthocyanidin a resveratrol z vína, polyfenoly ze zeleného čaje a genistein ze sojových bobů. Všechny tyto látky do určité míry zlepšují tónu pleti.

Především antioxidant hojně se vyskytující spolu s dalšími účinnými složkami v rostlině Dianella Ensifolia (takara obecná), se z hlediska vyrovnávání tónu pleti výrazně přibližuje účinnosti 4% hydrochinonu.

Hyperpigmentace se v dnešní době stále častěji vyskytují u mladé generace. Příčina jejich vzniku je samozřejmě různá, ale vždy se tyto projevy nejvíce zhoršují v letních měsících. Převážná škála syntetických preparátů určených na zesvětlení pleti se v letním období nesmí používat pro své vedlejší účinky, a také způsobuje jedincům nemalé podráždění  v podobě alergické reakce, zrůžovění nebo zčervenání pleti.

Hyperpigmentace znamená zvýšenou produkci pigmentu – barviva – buňkami v kůži. To může být dvojího původu. Melanin je produkován speciálními buňkami kůže a je hnědočerný. Všichni ho moc dobře známe, když se opalujeme. Druhému barvivu se říká hemosiderin, který pochází z krevního barviva hemoglobinu obsahujícího železo. Tento pigment má barvu rezavohnědou. Hyperpigmentace mohou být různého tvaru a rozsahu, od teček, přes skvrnky, flíčky až po rozsáhlejší plochy.

Hemosiderin se nachází v hyperpigmetacích u chronické žilní nedostatečnosti hlavně nad kotníky, jako jeden z příznaků stadia, které po čase vede k bércovému vředu. Může tam být i příměs melaninu, takže někdy je pigment spíše tmavší. Hemosiderové pigmentace najdeme také při tzv. purpuře, což je nemoc způsobená zvýšenou krvácivostí s projevy na kůži jako jsou drobné modřiny, skvrny apod. Jejich barva se mění stejně jako u klasické modřiny. Navíc mohou dlouhodobě přetrvávat rezavé pigmentace od zbytkového hemosiderinu. Ty zůstávají také nějakou dobu po prodělaných spalničkách, které jsou však dnes vzhledem k očkování vzácné.

Melanin bychom našli v pihách, v hyperpigmentacích při hojení lupénky a různých vyrážek po lécích. Pihy mohou být buď vrozené – „mateřská znaménka“, skvrny café au lait nebo získané vlivem slunečního záření. Z každé pihy se může vyvinout rakovina kůže. Proto je třeba dát si pozor, zda se v poslední době nějak nezvětšila, nezmokvala, nezměnila barvu apod. Pokud ano, vždy vyhledejte kožního lékaře! Odstranění pihy není složitý výkon a vždy je to bezpečnější, než takovou pihu nosit dál. Většina pih se však během života tolik nemění a nezpůsobuje žádné potíže.

Peutz-Jeghersův syndrom je další nemocí s hyperpigmentací. Vyznačuje se čárkovitými pigmentacemi rtů  a objevuje se současně s postižením střev. Je velmi vzácný a dítě se s ním už narodí, je dále dědičný. Stejně tak Bloch-Sulzbergerův syndrom s vyrážkou a posléze pigmentací na končetinách u dívek.

Choasma jsou větší ohraničené, často symetrické pigmentace na obličeji těhotných žen. Příčinou může být hormonální antikoncepce nebo různé hormonální poruchy. Někdy vzniká i po kosmetických přípravcích a lécích. Hyperpigmentace mohou být projevem nemocí, které jsou primárně lokalizovány v jiných orgánech. Jedná se o Addisonovu nemoc, hormonálně podmíněnou nemocí nadledvin. Pigmentace se v tomto případě vyskytují především v dlaňových rýhách, v jizvách a na tvářové sliznici. Dalším případem je pelagra, která vzniká z nedostatku vitamínu B3.