Každé poranění na těle se hojí buď dokonalou regenerací vlastní tkáně, nebo méněcenným procesem jizvení. Tvorbu jizev ovlivňuje řada faktorů, které mají podstatný vliv na jejich velikost a tvar. V některých případech jsou pak jizvy výrazné, vystupují nad povrch, kde působí značně neesteticky.

Jak probíhá hojení?

Správné hojení každé rány začíná vyplňováním reparačními buňkami. Vzniká specifická zrnitá tkáň tvořená vazivem, kolagenovými vlákny a kapilárami. V některých případech však nedojde ke zhojení plnohodnotnou tkání a místo ní se oblast vyplní méněcenným vazivem a vznikají jizvy. S postupujícím hojením a zráním jizev se kapiláry ztrácí. Tím dochází k jejímu blednutí.

Co ovlivňuje vznik jizev?

Hojení rány ovlivňuje řada faktorů především kvalita ošetření rány, pokožky a podkoží, složení stravy, hloubka porušení kůže, a schopnost těla regenerovat se. Vliv na tvorbu jizev mají také onemocnění jako je cukrovka, alergie nebo infekce.

Hypertrofické jizvy

Hypertrofické jizvy vznikají v důsledku nadměrné tvorbě vaziva, které potom vyrůstá nad úroveň okolní zdravé tkáně. Tento typ jizev patří k nejčastějším problémům hojení.  

Keloidní jizvy (keloidy)

Jedná se o nadměrné vazivové jizvy vystupující nad povrch okolní tkáně, přesahující okraje rány. Od hypertrofických jizev se liší tím, že svými cípy vybíhá do okolí. Má obvykle červenou až profialovělou barvu. Je nejen esteticky rušivá, ale může také ovlivňovat funkčnost okolních tkání, například pokud se vytvořila v blízkosti kloubu. Příčina vzniku keloidních jizev není dosud zcela známa. Některé teorie hovoří o zvýšené tvorbě růstových faktorů, jiné o změnách kolagenu, jehož obsah je v keloidech vyšší. Zvažuje se také genetická dispozice nebo vliv kožního mazu, který se při poranění dostává do kontaktu s krví. Keloidy se mohou vytvořit nejen po poraněních nebo chirurgických zákrocích, ale také po bodnutí hmyzem nebo očkování.

Hypotrofické jizvy

Jedná se o jizvy vtažené pod úroveň okolních tkání. Mohou mít různou hloubku. Vznikají srůstem v podkoží například po chirurgickém zákroku, ale také po akné nebo planých neštovicích. Úspěšnost léčby hypotrofických jizev je značně ovlivněna její hloubkou. Ve většině případů jsou jizvy především estetickým problémem. Zvláště ve tváři a na viditelných místech mohou být zdrojem psychické frustrace a komplexu méněcennosti. Některým z nich se dá dobře předcházet, jak je tomu například u akné nebo planých neštovic, jiným zabránit nemůžeme. V takovém případě přichází na pomoc estetická chirurgie.