Alkoholismus nebo též závislost na alkoholu, opilství je chronické recidivující onemocnění postihující nejen celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky. Patří mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy závislosti. Obecně lze o alkoholismu hovořit tehdy, dosáhne-li závislost na alkoholu takového stupně, že škodí buď jedinci, společnosti nebo oběma. Tuto nemoc je možno jako všechny ostatní duševní i tělesné poruchy léčit. Průběh závislosti na alkoholu je různý. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký alkohol je zneužíván.

Stádia působení alkoholu

• stadium excitační: člověk pod vlivem alkoholu je euforický, sebejistý, více mluvný, je otevřenější, ztrácí sebekontrolu
• stadium hypnotické (pod 2 promile alkoholu v krvi): v této fázi již dochází k útlumu centrální nervové soustavy
• stadium narkotické (nad 2 promile): v tomto stádiu dochází k hlubokému bezvědomí, snižuje se krevní tlak, klesá teplota a glykémie (hladina cukru v krvi)
• stadium asfyktické: v této fázi dochází až k umrtí kvůli selhání dýchání a krevního oběhu

Co je a co není závislost na alkoholu

Diagnóza závislosti na alkoholu by se měla stanovit až ve chvíli, kdy u člověka během jednoho roku došlo ke třem nebo více jevům z následujích:

• silná touha nebo pocit puzení (tzv. craving) k užití alkoholu
• potíže se sebeovládáním při užívání alkoholu
• tělesný odvykací stav - pokud je alkohol užíván proto, aby zmírnil nepříjemný tělesný stav po předcházejícím pití
• zvyšování tolerance k alkoholu - pro navození opilosti je třeba stále většího množství (Chroničtí alkoholici denně užívají tak vysoké dávky, které by člověka, který nepije, zneschopnily nebo dokonce usmrtily.)
• pokračování v užívání alkoholu i přes zjevné problémy (např. i přes častější depresivní stavy způsobené pitím nebo přes poškození jater či mozku)

Vznik závislosti na alkoholu

Závislost na alkoholu probíhá ve čtyřech stádiích. V počátečním stádiu je pití příležitostné, přináší úlevu, zlepšuje náladu a způsobuje dokonce euforii. Člověk užívá alkohol, aby se cítil lépe, a intervaly v užívání se postupně zkracují. Během počátečního období se postupně zvyšuje tolerance k alkoholu.

Varovné stádium je typické tím, že se začíná u člověka objevovat potřeba pití. Dávka alkoholu se zvyšuje, aby byl účinek stejně opojný jako na počátku. V tomto období se častěji objevuje opilost. Člověk také sahá k alkoholu z méně závažných důvodů.

Třetí stádium se nazývá rozhodné. Piják se stává závislým a dochází u něj ke ztrátě sebekontroly - nedokáže se ovládat a nedokáže přestat pít. Někdy pije i několik dní v kuse. Dochází k němu k výpadkům paměti, tzv. "oknům", kdy si nepamatuje část večera. V této fázi se začínají objevat problémy s okolím, které pijanovi vyčítá častou opilost; on začíná slibovat, že s pitím přestane, což ale nedokáže.

Poslední stádium je konečné (terminální). Člověk je již na alkoholu závislý a nedokáže bez něj žít. Pije i ráno, aby byl schopen vstát a něco dělat. Bez alkoholu se cítí špatně, třesou se mu ruce. Dochází u něj k úpadku osobnosti v pracovní, rodinné i společenské oblasti.