Zánět dásní a paradontóza jsou velmi častá onemocnění, která při neléčení mohou vést až ke ztrátě zubů. Příčinou je nedostatečné odstranění zubního povlaku, který v kombinaci s bakteriemi vyvolává zánět, nejprve pouze dásní, později celého parodontu, tedy závěsného aparátu zubu.

První příznaky

Prvním příznakem zánětu dásní je jejich krvácení, zarudnutí a zduření jejich okrajů. Krvácení se může nejprve objevovat po kousnutí například do tvrdého kousku potraviny, postupně dásně krvácí prakticky při každém jídle, čištění zubů nebo i spontánně. Zánět může také způsobovat bolestivost dásně a nepříjemný zápach z úst a postihuje oblast jednoho nebo i skupiny zubů.

Jak často se zánět dásní a parodontu vyskytuje?

Studie uvádějí, že po třicátém roce života trpí zánětem dásní 80-85 % lidí. U třetiny z nich dochází k rozvoji parodontitidy. Nárůst počtu onemocnění potom výrazně přibývá s postupujícím věkem.

Jak zánět dásní – gingivitida - vzniká?

Hlavní příčinou rozvoje zánětu dásní je zubní plak. Měkký povlak nahromaděný na zubech u okrajů dásní, který obsahuje velké množství bakterií. Ty produkují látky snižující pH v ústech. Tím dochází k poškozování zubní skloviny a současně zánětu dásní. Obdobně na dásně působí zubní kámen. Zubní plak vytvořený usazenými minerálními látkami ze slin a zbytků potravy, které vytvořily tvrdou krustu dráždící dáseň.

Dalšími faktory ovlivňující vznik zánětu dásní, stejně jako na pozdější rozvoj parodontitidy, jsou: dědičnost, kouření, ortodontické anomálie, důsledky nevhodných ošetření nebo přílišné tahy slizničních uzdiček. Stále však platí, že nejdůležitějším faktorem pro vznik gingivitidy je nedostatečná ústní hygiena. V případě zánětu dásní se dá však stále ještě stav zcela vyléčit.

Parodontitis

Ačkoliv se gingivitida může jevit jako banální onemocnění, v případě zanedbání její léčby se zánět prohloubí a vyvolá tzv. parodontitidu. Ta nejprve poškozuje úpony dásně jednotlivých zubů a dále přechází v zánět hlubších struktur vazivového a kostního závěsného aparátu zubu. Dochází k tvorbě hlubokých kapes v dásňovém žlábku a vznikají tzv. parodontální choboty. V těchto kapsách se usazují bakterie ještě více, tvoří se hnis, odhalují se zubní krčky a pokračuje ústup kosti. Vytékající hnis vyvolává intenzivní zápach z úst. V důsledku těchto postupujících změn nastává uvolnění zubů a jejich viklavosti nebo změny v postavení. Úbytek kosti je patrný na rentgenovém snímku a tyto změny jsou již nevratné. V závažných případech, zvláště u oslabených jedinců, může vést zánět parodontu až k rozšíření infekce do celého organismu a způsobit závažná onemocnění srdce, ledvin nebo jiných orgánů.

Zánět dásní a parodontitida v těhotenství

V těhotenství je vznik zánětu dásní a parodontitidy velmi častým jevem. Na vině jsou hormonální změny související s těhotenstvím. Způsobují změny chutí i vnímání pachů a ovlivňují tak skladbu stravy. Ke vyššímu výskytu bakterií v dutině ústní a snazšímu rozvoji zánětu dásní dochází také v souvislosti s těhotenským zvracením. Některé studie poukazují na vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu v souvislosti s parodontitidou.

Zánět dásní u dětí

Bylo by chybou domnívat se, že zánět dásní se objevuje pouze u dospělých. U dětí k jeho rozvoji dochází v důsledku nedostatečně nebo chybně prováděné ústní hygieny již v raném věku. Gingivitu u dítěte může zapříčinit také zlozvyk matek ochutnávat z jeho lžičky. Dochází tak k přenosu ústních bakterií matky na dítě.